Pandaem; Jonathan Derrick

Pandaem; Jonathan Derrick


PandaemNarodil se ve starém Londýně, ne tak daleko od Ealdwicu, a mohlo by se zdát, že jeho život byl naprosto obyčejný. Aniž by to ale tušil, byly jeho životní cesty již od mládí často křižovány nebezpečím a záhadami z tajného světa moci, neznámých sil, pravdivých legend a frakcí, jež si rozdělily svět.

agenti-link

První snahy o krůčky už měl dávno za sebou, už si pamatoval i první básničky a dokonce už uměl počítat do pěti, když mu byli tři roky a poprvé unikl své smrti. V lednu roku 1992 navštívila jeho rodina příbuzné ve francouzském Lyonu, Pandaem si užíval báječné prázdniny s dětmi rozličného věku, kterým nerozuměl ani slovo. Každý den si hrával venku před domem příbuzných a vůbec se netěšil, až se zase vrátí do rodného Londýna. Věděl totiž, že to možná budou jeho poslední dny v Londýně. Jeho otec dostal pracovní nabídku ve Štrasburku, a ač se malý Pandaem vztekal, jak chtěl, otec nabídku zvažoval velmi seriózně. Sice byl ještě dítě, ale o to víc si stál za svým, nechtěl přijít o své kamarády, jejichž jména stěží vyslovil. Nechtěl přijít o školku, kde své kamarády vídal a nechtěl ani přijít o Chelsea Physic Garden, kde spolu s ostatními dennodenně dováděl. Štrasburk byl pro Pandaema zlé město, kde ho nikdo neměl mít rád. Rodiče z něj byli nešťastní, neboť mysleli, že návštěva Lyonu mu ukáže, že nové kamarády si najde kdekoli, a vůbec nezáleží na tom, kde to je a jestli si s nimi zpočátku rozumí. Rodiče byli o to smutnější, když v den odletu Pandaem zmizel. Večer měli z Lyonu odlétat přímo do Štrasburku prohlédnout si otcovu práci i několik bytů, kam by se mohli přestěhovat, ale Pandaem už od rána nebyl k nalezení.

Pandaem

Otec se velmi hněval, ale bezpečí synka bylo na prvním místě. Pandaem však nezmizel na truc, ani za to vlastně nemohl. V šest hodin večer jej nalezla místní policie uprostřed parku v bezvědomí a se záhadnou vyrážkou. Pandaem byl okamžitě převezen do nemocnice a rodičům bylo dávno jasné, že do Štrasburku se dnes ani zítra nejspíš nepodívají. Obrovský šok pak všichni zažili, když se dozvěděli, že letadlo z Lyonu do Štrasburku havarovalo, když narazilo o skálu a 87 lidí z 96 na palubě nehodu nepřežilo. Pandaem a jeho rodina mohli být mezi nimi. A nikdo už ani vůbec netušil, že za havárii mohl templářský atentát a že mezi mrtvými byli i dva illuminátští agenti, na které byl zákeřný útok veden.

Pandaemova rodina byla zdrcena a matka obrovskému štěstí přikládala hluboký význam a rozmluvila svému muži novou pracovní nabídku. Po týdnu se vrátili zpátky do Londýna a Pandaem si mohl i nadále hrát s přáteli ze školky i v Chelsea Physic Garden, jak si to vždycky přál.

Své návyky z dětství nezměnil ani na střední škole. Stále stejné město, stále stejní kamarádi a stále stejná zahrada na trávení volného času. A pak přišel čas na změnu. V roce 2003 bylo Pandaemu už patnáct let, když se jednou večer zatoulal a bylo jasné, že přijde domů pozdě. Trest od rodičů byl nevyhnutelný a tak si Pandaem řekl, že si tuto večerní procházku prodlouží. Došel až do míst, kam se v Londýně nikdy nepodíval a ani netušil, že taková čtvrť vlastně existuje. Najednou stál v potemnělém parku, kde uprostřed rostl mohutný strom a před ním byla z papírových krabic postavená velká pevnost. Pandaem byl ohromen stavbou i celým okolím, všechno na něj působilo magicky. V dáli viděl stanici metra Ealdwic, o které nikdy v životě neslyšel, což jeho touhu poznat toto místo ještě prohloubilo. Nejdřív se ale posadil na kraj pevnosti a vstřebával okolní atmosféru. Nechával se unášet noční oblohou, hrou stínů pouličního osvětlení i majestátností okolních stromů. Připadal si jako v jiném světě.

Ealdwic Park

Po chvíli se u něj objevil neznámý muž a zeptal se ho, jestli by mu nevadilo, kdyby si k němu přisednul. Pandaem byl trochu vystrašený, ale cítil se silně a žádné nebezpečí nevnímal. Muž se po chvíli rozpovídal, že se oba nevidí poprvé a že má pro něj důležitou zprávu. Trval na tom, že vše, co se v jeho životě stane, má svou roli a že nesmí sejít z cesty. Poté se muž postavil, vytáhl z kapsy dlouhou černou krabici zdobenou modře zářícími ornamenty a zeptal se, zdali je připraven na poslední otázku. V ten okamžik se začal Pandaem bát, ale adrenalin byl silnější než jeho pud sebezáchovy, a tak odpověděl ano. Muž otevřel černou krabici a zeptal se, jestli je připraven poznat své tajemství. Pandaem podruhé odpověděl ano.

Záblesk. To jediné si Pandaem od toho okamžiku pamatuje. Druhý den se probudil uprostřed Chelsea Physic Garden, rychle běžel domů, aby uklidnil své rodiče, ale když jej spatřili, báli se, že se jim syn odcizil víc, než si mysleli. Pandaem přišel domů o 12 hodin později, ani se neozval a ještě přišel domu s tetováním, o kterém tvrdil, že nemá vůbec ponětí, kde se vzalo. V očích rodičů klesl a ztratil jejich důvěru. Netrvalo dlouho, aby matka navíc vypozorovala, že tetování je zcela identické s vyrážkou, kterou měl ve svých třech letech v den, kdy havarovalo jejich letadlo. Bohužel pochopení situace nevzala pověrčivá matka za správný konec a svého syna se od toho okamžiku bála.

Pandaemovi se tak od rodiny nedostávalo tolik pozornosti, jak by si zasloužil. Navíc stereotypnost jeho života byla doslova ubíjející poté, co zažil jeden z nejmagičtějších okamžiků ve svém životě. Cítil, že okolí jej nevnímá tak, jak by si přál, až se nakonec rozhodl a v osmnácti vstoupil do armády, aby na své okolí zapůsobil.

Pět let se trénoval a zdokonaloval, až ze sebe vykřesal jednoho z nejelitnějších a nejnadanějších vojáků v Anglii. Pět let zasvětil svůj život armádě, aby poté odešel a vrátil se ke svému obyčejnému životu. Nebylo to ale zklamání z armády nebo změna postoje, co jej od vojáků odvedlo. Byl to vnitřní instinkt, který mu říkal, že jinou a mnohem vzrušující kapitolu svého života má teprve před sebou.

Illuminati

Ani ne měsíc na to se mu poprvé zdálo o okamžiku, kdy objevil tajemný park s papírovou pevností. Ve snu znovu mluvil s tajemným mužem a opět uviděl onu tajuplnou krabici s modrými ornamenty. Dál ale ve snu nepostoupil, se zábleskem se dostavilo dušení a Pandaem se s kuckáním probudil. Vzpomínka mu nedala spát, a tak se rozhodl, že se projde na čerstvém vzduchu, jakmile ale vztáhl ruku po tričku, vzplanulo modrým plamenem. Pandaemovi bylo jasné, že jeho život se právě mění.

Týden na to, po zazvonění zvonku, otevřel dveře nečekané návštěvě – stejnému muži, kterého potkal v tajuplném parku. Pandaem byl právě pozván mezi Illumináty.

Dnes je Pandaemu pětadvacet let a za relativně krátkou dobu se v hierarchii organizace dokázal vyšplhat vysoko. Za jeho rychlý vzestup jistě může jeho houževnatost, elitní vojenský výcvik, ale i jistá míra nepoddajnosti a dávka sobectví. Má své oblíbence mezi významnými představiteli, jež si váží jeho vlastností. Pandaem je tak dalším významným členem kabaly, který dokáže ovlivňovat dění v celé frakci.

Jeho výjimečné postavení navíc podporuje magické tetování, které je znakem síly a odvahy a násobí jeho anima energii. Pandaem je tak jeden z mála agentů obdařených viditelnými znaky síly.

Leave a Reply

Nemůžete se přihlásit a jste si jistí, že píšete heslo správně?

Občas se to bohužel stává, dokud nepřijdeme na chybu, přihlašte se

přes tento odkaz, který by měl být vždy funkční.

Děkujeme za pochopení

kanal

Chcete-li být ve hře v kontaktu s ostatními českými a slovenskými hráči z jiných kabal nebo frakcí, naistalujte si skript, jenž vás pokaždé automaticky přihlásí do CZ/SK chatovacího kanálu.

Více informací zde.

Kabaly

Chcete se stát součástí některé z česko-slovenských kabal?
Vyberte si ze seznamu zde.

Would you like to read our articles in English or another language?

Just use The Ravens on Google Translator and insert the link you want to translate.